Obojživelníci a plazi ČR

Představy o žábách má většina z nás utvořené z pohádkových knih. Jsou to zelení tvorové sedící ve vodě (případně se zlatou korunkou na hlavě), kteří kvákají a skáčou. Pokud je tomu tak, pak mi dovolte bořit tyto mýty.

Pouze vodní skokani a kuňky jsou žáby, které tráví většinu života ve vodě. Ostatní zde naleznete hlavně v době rozmnožování. Suchozemské, obvykle hnědě zbarvené skokany potkáte spíše ve vlhké části lesa, rosničky na loukách, keřích a stromech, ropuchy znáte ze zahrad, a o blatnici, která se přes den zahrabává, jste možná dosud ani neslyšeli.

Ne všechny žáby jsou zelené – dokonce i rosnička zelená mění barvu podle prostředí.

Známé kvákání z jihočeských rybníků je záležitost samců vodních skokanů a rosniček, kuňky tklivě a tence kuňkají, samci ropuch vydávají zvuky, které byste k žábě rozhodně nepřiřadili.

Mnoho žab dobře skáče. Nesmíte však narazit na ropuchu krátkonohou, ropuchu zelenou nebo blatnici skvrnitou. Všechny tyto druhy mají nohy tak krátké, že dokážou jen běhat.

Obojživelníci se na jaře probouzejí a některé druhy, jako skokan hnědý či ropucha obecná vyráží často i navzdory sněhu a mrazu k nádržím, kde se chtějí rozmnožovat. Právě dva výše jmenované druhy (ale i další dva druhy zemních skokanů) jsou známé doslova hromadnými dálkovými pochody, často delšími než jeden kilometr. Mají svou oblíbenou nádrž, ke které se každoročně vracejí a v které se pravděpodobně kdysi sami vylíhli. Pokud jim mezitím někdo do cesty postaví silnici, může se jarní tah stát takové populaci osudným.

Obojživelníkům lze jistě vhodnými způsoby pomoci – je možné uzavírat silnice, vhodnou dopravní značkou snižovat rychlost projíždějících vozidel, budovat žabí podchody a podobně. Na prvním místě je však naše ohleduplnost k těmto tvorům a snaha řešení hledat. V případě, že narazíte na úsek silnice plný rozježděných žab, je vhodné se obrátit například na webové stránky ČSOP http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1026&m_id_old=1000, kde najdete interaktivní hlášenku.

Také my bychom chtěli veřejnost s problematikou obojživelníků, ale i plazů co nejvíce seznámit a pokoušíme se o to v rámci projektu „Obojživelníci, plazi a lidé“, který je finančně podpořen ze SFŽP a MŽP.

Více o jednotlivých druzích se dozvíte po rozbalení záložek v levém sloupci.

autorka: Mgr. Jana Dvořáková, Ing. Petr Hesoun